Velikonoce
Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve velké části světa. Jsou to svátky jara, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, naději a lásku. Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice a dřív probíhaly během velikonoční ho období, které trvalo šest neděl. Jejich úkolem bylo zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob, připravit se na znovuzrození přírody.
Původ velikonočních svátků
Velikonoce jsou nejvýznamnějšími křesťanskými svátky. Mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Velikonoce jsou svátkem pohyblivým, který připadá každý rok na jiné datum – na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel tak může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.
Pašijový týden
Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:
Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
Škaredá (černá ) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk zdravý, zvony odlétají do Říma a vesnicemi obcházejí až do soboty klapači, chlapci s řehtačkami a klapači.
Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli, nepralo se prádlo.
Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.
Velikonoční pondělí
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Ovšem velikonoce mají dlouholetou tradici a jedná se o oslavu jara. Velikonoce vznikly z latinského pascha, které překládáme jako přechod či přejití a jedná se o oslavu zmrtvých vstání Ježíše. Právě ukřižování Ježíše bylo nedaleko od židovského svátku pesach - oslava osvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Velikonoce nemají v našem kalendáři stálé datum, jsou vypočítávány právě podle velké noci kdy byl Kristus vzkříšen. Celé velikonoční období trvá 50 dní od Velikonoc do tzv. Letnic, přičemž pro většinu z nás znamená oslavu Velikonoc pár dnů volna navíc, které jsou s jejich oslavou spojeny.
Celý velikonoční týden:
Modré (někdy žluté pondělí) Šedivé úterý Popeleční středa Zelený čtvrtek Velký pátek Bílá sobota Boží hod velikonoční (připadá vždy na neděli) Velikonoční pondělí Právě k Velikonočnímu pondělí se vážou tradice, které zná každý z nás.
Nejčastější je pletení pomlázek a barvení vajíček. Většinou chodí na koledu chlapci a vyšupávají dívky aby neuschly.
A v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky - jedná se o přestupný rok.
Další tradicí koledy je polévání vodou a samozřejmě ta nejpříjemnější část - obdárovávání.
Tradiční malovaná vajíčka - kraslice v dnešní době často nahrazují čokoládová vejce či různé sladkosti a v neposlední řadě i něco na zahřátí.
Symbol vejce
Vajíčko obsahuje zárodek života, proto je označováno za symbol plodnosti, životní síly, návratu jara , bezpečí ( díky skořápce) a vzkříšení. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.
V souvislosti s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce
Za typické barvy Velikonoc jsou se používají barvy - žlutá, zelená, červená, červenohnědá, hnědá, černa. Všechny tyto barvy lze získat z přírodních zdrojů. Koncem 19. století je nahradily chemické zdroje.
Barvení vajíček je možno provést přírodními prostředky:
- žlutá barva - šafrán (blizny), ovesná sláma, čaj, lipový květ. Koledník, který si přinesl domů plný košíček žlutých vajec, nemusel se bát budoucnosti. Měl však dát dobrý pozor na svůj ostrý jazýček.
- žlutozelená barva - kopřivy (kořeny)
- žlutohnědá barva - odvarem z cibulových slupek, čaj
- zelená - Zelená vejce v košíku slibovala pevné zdraví a hodně práce. Takový mládenec dostal za ženu pilnou a rozumnou dívku, která v ruce obrátila dvakrát každý groš, než ho utratila.
- tmavě zelená barva - odvarem ze špenátu, z mladých kopřiv, petržele
- světle zelená barva - lipový květ, kmín či šafrán
- červená barva - šťávou z červené řepy. Koledník, který si přinesl domů nejvíce červených vajíček, měl v budoucnosti přislíbeno bohatství, štěstí a zdraví. Také to mohlo předpovídat, že se chlapec brzy ožení a dostane pracovitou, chytrou a hodnou ženu s velkým věnem.
- černá barvy - olšová kůra, vrba (kořeny)
- fialová barva - černý bez (sušené plody)
- bílá barva - Měl-li mládenec většinu vajíček bílých jako padlý sníh, čekal na něj sňatek z čisté lásky, ale s dívkou chudou jak kostelní myš.
- modrá barva - chrpa, borůvkové plody
- vajíčko ovázané bylinkami - bílé vejce ovažte drobnými lístky např. řebříčku, jetele, pampelišky, položte na silonovou punčochu nebo plátno a na zabalte. Na obou koncích pevně stáhněte a ponořte do barvy nebo do odvaru. Po uvaření vejce rozbalte a odstraňte listy. Vajíčko přeleštěte sádlem- pro lesk.