Smrk ztepilý (Picea abies)

Další názvy: Norway spruce, Abies excelsa, Abies rubra, Chamaepicea fatrense, Picea excelsa, Picea rubra, Pinus abies, Pinus excelsa, Pinus picea

Smrk ztepilý je stálezelený jehličnatý strom dosahující do výšky 30 až 50 metrů. V našich končinách se jedná o běžný druh, který spadá do čeledi borovicovitých a dožívá se stáří 200 až 300 let. Většinou jej potkáme na kyselých, středně vlhkých půdách, není to však nutně pravidlem. Smrky jsou relativně tolerantní a snesou rozmanitá prostředí, nevadí jim například ani větší stín, jsou však poměrně citlivé ke znečištění. Smrk ztepilý je jedním z nejdůležitějších stromů Evropy, a to jak po ekologické, tak i průmyslové stránce. V dnešní době jsou smrky často uměle vysazované a pěstují se v monokulturách, které však z hlediska ekologie nejsou ideální. Stromy v monokulturách jsou náchylnější k různým nemocem, napadení škůdci a zároveň monokultura narušuje přirozenou diverzitu v přírodě. Hlavním důvodem pro pěstování smrků ve velkém je samozřejmě dřevo, které je velice kvalitní a využívá se hojně ve stavebním a papírenském průmyslu. Své využití nachází smrk od dávných dob i v kosmetice a lidovém lékařství.

Ze smrkového jehličí, větviček a pryskyřice se získává olej, který se následně používá jako součást různých mastí ulevujících od bolesti končetin, svalů či revmatických bolestí. Esenciální smrkový olej má antiseptické a antibakteriální účinky, pomáhá i při nachlazení, usnadňuje odkašlávání, podporuje prokrvení, pocení a příznivě působí na imunitní systém. Díky svým uklidňujícím účinkům, schopnosti čistit vzduch a povzbudit při únavě a vyčerpání se hojně používá také při aromaterapii. Z mladých smrkových výhonků se vyrábí med, sirupy a bonbony proti kašli. Pokud se smrkový esenciální olej dostane do styku s pokožkou v nezředěné podobě, může způsobit podráždění.