Sacharidy
Další názvy: cukry, polysacharidy, monosacharidy, disacharidy
Sacharidy jsou jednou ze tří základních živin. Jiným slovem je lze označit také jako cukry, ale z odborného hlediska je správnější termín sacharidy. Můžeme je členit podle různých hledisek, ovšem nejsnadnější je rozdělit je na jednoduché a složené. Mezi jednoduché cukry řadíme monosacharidy, disacharidy a oligosacharidy. Složené cukry pak označujeme slovem polysacharidy. Sacharidy představují nezbytnou součást našeho jídelníčku a měly by tvořit až 70 % celkově přijaté energie. Většinu tohoto množství by pak měly představovat polysacharidy. Jednoduché cukry jako řepný cukr, fruktóza, med apod. nejsou pro náš organismus nezbytně nutné. Sacharidy jsou zásadním (v podstatě až jediným) zdrojem energie pro mozek, červené krvinky či kůru nadledvin - konkrétně potřebují glukózu. Přijímáme-li ve stravě více cukrů, než nutně potřebujeme, projeví se to na našem těle ukládáním tuků a vznikem nadváhy. Naopak budeme-li sacharidů přijímat méně, než potřebujeme, začne si je tělo vytvářet z bílkovin.
Monosacharidy, např. glukóza a fruktóza, obsahují pouze jednu cukernou jednotku. Disacharidy obsahují dvě jednotky cukru a patří k nim také třeba laktóza. Oligosacharidy jich obsahují 2-10 a řadíme k nim hlavně sacharózu (klasický třtinový či řepný cukr). Polysacharidy pak obsahují více než 10 různých monosacharidů. Mezi ně patří škrob, celulóza a vláknina (inulin či pektin). Ve výživě bychom se měli zaměřovat hlavně na polysacharidy, které se pomalu štěpí, a díky tomu zasytí na delší dobu. Hladinu cukru zvýší jen minimálně, a navíc pomalu, jinými slovy mají nízký glykemický index. Jejich zdrojem jsou obiloviny, rýže, brambory apod. Jednoduché cukry mají naopak vysoký glykemický index a zasytí pouze na kratší dobu. Ty se nacházejí především v řepkovém a třtinovém cukru, ale i v ovoci. Vláknina je pak nestravitelným polysacharidem, ale i tak je pro naše tělo nezbytná. Je zásadní hlavně pro správné fungování zažívacího ústrojí a má protizánětlivé účinky. Mezi její zdroje řadíme celozrnné výrobky, luštěniny, zeleninu a ovoce, ořechy, semínka či klíčky.