Popínavý Břečťan
Břečťan popínavý (Hedera helix) je okrasná půdopokryvná a popínavá rostlina z čeledi aralkovitých.
Popínavá, vytrvalá, stále zelená rostlina s hlubokým kořenovým systémem a četnými příčepivými kořínky, které vyrůstají z uzlin na stonku a díky nimž se může břečťan šplhat vzhůru. Délka stonku může být až 15 m. Listy jsou na stonku postaveny střídavě, jsou 3-5 cm velké, kožovité, tmavě zelené, v okolí žilek často světleji zbarvené. Listy vykazují rozdílný tvar v přízemních partiích, kde jsou laločnaté, a v koncových nadzemních partiích na plodných větévkách, kde jsou listy celokrajné. Doba květu je od července do září listopadu. Plodem jsou malé tmavě modré nebo černé bobule, které na rostlině vydrží až do jara. Bobule jsou pro člověka jedovaté, pro ptáky však nejedovaté.
Dříve se tvrdilo, že se v břečťanu ukrývají jedovatí hadi a hlodavci.
Ani jedno tvrzení se zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo, je však pravda, že se v porostu z břečťanu často ukrývají drobní živočichové a v horních patrech hnízdí drobné ptactvo.
Břečťan je využíván ve Velké Británii jako pokrývka budov (převážně budov postavených z cihel). Ve vedrech slouží jako izolace, při dešti chrání zdivo před nasákavostí. Při použití dřeviny na vertikální podložce musí být využito opory, jinak se při vysoké vlhkosti nebo větru může porost odtrhnout, srolovat nebo spadnout k zemi.
Břečťan je symbolem nesmrtelnosti, přátelství a věrnosti.
V antickém Řecku byl předáván při svatbě svatebním párům. Kvůli potřebě opory byl břečťan také ženským symbolem. Rostlina hrála významnou roli v Dionýsově (Bakchově) kultu. Bakchanti, Satyrové a Siléni jím byli ověnčeni. Břečťan zdobil také jejich thyrsy. Břečťan měl dále účinkovat jako lék na kocovinu, a to když se upletl do tvaru věnce a dal se chorému na hlavu.
Bobule mohou vyvolat úporné průjmy a při požití většího množství mohou ohrozit člověka na životě. V malém množství se sušená droga (list) údajně používá zejména do sirupů proti kašli, nebo je toto použití někdy inzerováno v reklamách prodejci. Droga se však podle některých zdrojů nevykupuje a podle odborné literatury nejen nevykupuje, ale ani nepoužívá. Protože droga obsahuje směs toxických látek, není podle jiných zdrojů vhodné překračovat doporučené dávky ani drogu používat dlouhodobě. Některé zdroje ale přímo uvádějí, že pro lidové léčení není břečťan vhodný. Citliví jedinci mohou reagovat podrážděním už na dotyk rostliny.
Tato dřevnatící rostlina je rozšířena v Evropě i Asii, ale zavlečena byla do více oblastí světa a dnes se vyskytuje v Austrálii či v Severní nebo Jižní Americe. Nejčastěji roste ve stinných lesích, na skalách a na starých zdech. Břečťan popínavý je rostlina se střídavými, tmavě zelenými, výrazně žilkovanými laločnatými listy, které se na oporu přichytávají pomocí krátkých přísavných kořínků. Rostlina se dokáže pomocí těchto kořínků "vyšplhat" až do 15 m výšky.