Hlavní stránka > Mšice

Mšice

Mšice napadají skoro všechny druhy rostlin. Vysávají z nich mízu, přenášejí na ně choroby a vylučují sladkou šťávu medovici. Ta ucpává rostlinám póry a podporuje tvorbu nebezpečné černé plísně. K vyhubení mšic je nejlepší zkombinovat přírodní postřiky s podporou přirozených nepřátel mšic.

Mšice jsou polokřídlý hmyz, živící se paraziticky na rostlinách sáním rostlinných šťáv. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850.

Mšice sice nejčastěji sají na stonku, nových výrůstcích a spodní straně listů, některé druhy mšic ale napadají i kořeny. Velmi rychle se množí, jedna samice mšice žije 25 dní a za tu dobu přivede na svět asi 80 dalších mšic.

Na rostlinách se vyskytují v mnoha barevných variantách, od světle růžové, žluté, světle či tmavě zelené až po hnědou a černou. Některé mšice se specializují pouze na určité rostliny. Rozšířená je mšice růžová, mšice maková, jabloňová, ale i mšice broskvová, melounová nebo dokonce zelná či černá mšice fazolová (na obrázku).

Bílá mšice
Pozor, pokud na rostlině naleznete bílé mšice, jedná se o jiného škůdce, a to molice.

PŘÍZNAKY:

Mšice jsou velmi malé a často si jich na rostlině nevšimnete. Napadení proto poznáte podle pokroucených listů, zdeformovaných plodů, a podle lepkavé tekutiny pokrývající listy a stonky. Mšice žijí v koloniích na stoncích a na spodní straně listů. Neklamným znakem výskytu mšic jsou také mravenci ve skleníku nebo foliovníku (unikátní vztah mravenců a mšic si vysvětlíme dále).

PREVENCE:

Základní prevencí je na podzim vysbírat spadlé listí pod rostlinami. Na listech bývají zachycená vajíčka mšic, které přezimují a přežijí nepříznivé teploty. Na jaře se ze všech vajíček vylíhnou samičky mšic a napadnou rostlinu.

Mšice přitahuje jasně žlutá barva, takže jako prevence a prvotní odchyt při výskytu mšic se skvěle hodí žluté lepové destičky. Instalují se do blízkosti růží nebo nebo jiných rostlin, které chcete před mšicemi ochránit. Pokud se v blízkosti lepivých destiček mšice vyskytnou, ihned se na ně spolehlivě přichytnou a vy tak stihnete včas reagovat na hrozící infestaci.

Mšice získávají poměrně rychle rezistenci na chemické postřiky. Každý druh mšic navíc reaguje pouze na konkrétní postřiky a přesná identifikace mšic není snadná. Proto je vhodné:

napadení odhalit včas (vizuální kontrola, přítomnost mravenců ve skleníku),
zapojit prevenci (podporou predátorského hmyzu),
využívat postřiky na přírodní bázi.

Recept na postřik na mšice z kopřiv
Na litr vody stačí 15 g sušené kopřivy. List zalijte studenou vodou a nechte louhovat 3 dny. Po scezení koncentrát nařeďte 4 litry vody. Sprejujte na stonky rostlin, které chcete před mšicemi ochránit.

Recept na postřik na mšice z česneku
Dva rozmáčknuté stroužky česneku dejte do sklenice vody a nechte odstát přes noc. Vzniklým macerátem stříkejte stonky rostlinek. Česnek odpuzuje i mravence, což je dobrá zpráva, protože mravenci mšice brání před predátory.

Recept na postřik na mšice z rajčatových listů
100g rajčatových listů máčejte přes noc vodě. Do vody se vyplaví alkaloidy, které mšice zahubí. Sprejujte na rostliny.

Recept na postřik na mšice z tabáku
Nikotin a alkaloidy z tabákových listů nebo tabákového prachu hubí mšice i mouchy. Jemně nasekané sušené listy tabáku nebo tabákový prach nechejte 2 dny macerovat ve vodě. Spěcháte-li, povařte směs místo macerování hodinu na sporáku. Na každých 50g tabáku použijte litr vody. Můžete naředit další vodou až v poměru 1:1. Gratulujeme, máte hotový účinný tabákový výluh na mšice a můžete sprejovat.

Česneková dýmovnice
K likvidaci mšic v uzavřeném prostoru, jako je skleník nebo foliovník je ideální použít česnekovou dýmovnici. Dým vyžene všechen škodlivý hmyz ze skleníku a ještě zvýší obranyschopnost rostliny. Dým se nechá působit 4 hodiny, pak se prostor vyvětrá a je hotovo.

Přilákejte nepřátele mšic
Když na zahradě připravíte vhodné ubytování přirozeným hmyzím nepřátelům mšic, odmění se vám tím, že budou mšice s chutí bez přestávky likvidovat, a to zcela zdarma. Na dospělých mšicích a jejich larvách si pochutnávají slunéčka sedmitečná, zelené zlatoočky, škvoři nebo larvy pestřenek, kterým se lidově říká vosičky.

K tvorbě hotelu stačí nastrkat dřívka s dutinkami pod stříšku, pro škvory nasbírat hromádku kamení (slouží jako tzv. škvorník), případně koupit hotový hmyzí hotel. Umístěte jej na slunné místo, do klidného kouta zahrady. Hmyz už si jej časem najde.

Užitečný hmyz přilákáte i vysazením kopru, máty, hřebíčku nebo řebříčku (to je jazykolam!).

Mšice a berušky
Známým nepřítelem mšic jsou slunéčka sedmitečná. Někdy je lidé za tímto účelem záměrně vysazují na zahradě. S výsledkem však často bývají zklamaní. Je to proto, že dospělé berušky požírají mšic relativně málo. Opravdovým likvidátorem mšic je larvální stádium berušek.

Teprve velká populace mšic zajistí dostatek potravy pro slunéčka tak dlouho, aby se spářila a nakladla vajíčka. Z nich se pak vylíhnou larvy, které se postarají o likvidaci mšic. Larvy berušek mají velmi specifický vzhled, viz. foto. Pokud tedy takovou černo-oranžovou larvu na zahradě uvidíte, rozhodně ji nelikvidujte, je užitečná.

Tipy pro vysazení berušek:

dospělé berušky vysazujte brzy ráno nebo k večeru, kdy je vzduch chladnější
před vysazením rostliny poprašte vodou, abyste berušky motivovali k napití a zastávce na rostlinách
berušky vysazujte opakovaně, většina jich během pár dní odletí jinam

Mšice a mravenci

Zajímavá je vzájemná výpomoc mezi mšicemi a mravenci. Mravenci rádi mlsají sladkou medovici, kterou mšice vylučují jako odpad. Proto mravenci mšice chrání před přirozenými nepřáteli, jako je slunéčko sedmitečné. Dokonce přenášejí mšice na další rostliny, aby se tam “napásly” a pomáhají mšicím přezimovat vajíčka v mravenčích koloniích. Likvidací mravenců v blízkosti například růží tak růžím pomůžeme i v boji se mšicemi.