Hlavní stránka > Mononukleóza

Mononukleóza

Infekční mononukleóza (dříve žlázová horečka) je virová infekce, jejímž nejnápadnějším znakem je zvětšení lymfatických uzlin, především na krku, v podpaží a tříslech.

Příznaky mononukleózy
K dalším příznakům často patří zvýšená teplota, opakované angíny (mandle potažené bílým povlakem), lehké postižení jater, krátkodobá žloutenka, zvětšení sleziny. V extrémních případech může být napadeno i srdce a plíce. Asi u 15 % případů se objeví zarudnutí kůže na trupu a na vnitřní straně stehen. Výsev se zvolna promění v malé puchýřky neobsahující tekutinu. Antibiotika vyrážku zhoršují. Vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, nebývají antibiotika u infekční mononukleózy příliš účinná.

Nemoc z líbání
Onemocnění je způsobeno herpetickým (oparovým) virem, který se vylučuje do slin – převážně u dětí a mladších ročníků, proto se mu někdy také říká “nemoc z líbání” nebo “studentská nemoc”. To proto, že epidemie často propukají na studentských kolejích, ve školách a vůbec v místech, kde tráví mladí lidé velkou část svého času.

Přenos infekce
K přenosu z jedné osoby na druhou může dojít i pomocí kapének vydechovaných se vzduchem. Vzhledem k možnému přenosu nákazy je třeba brát v úvahu, že na sliznicích úst a nosu lidí, kteří onemocnění prodělali, může vir přežívat i několik měsíců po uzdravení, a přenos infekce je tedy i v této době stále možný. Ne každý, kdo s ním přijde do styku, ovšem musí onemocnět. Míra citlivosti je odvislá od individuální imunity. Skutečnost, zda se jedná o infekční mononukleózu nebo ne, potvrdí nejpřesněji krevní vyšetření. Během nemoci se někdy objevuje silná únava, která však většinou v rámci uzdravení úspěšně odezní.

Boj na dlouhou dobu
Mononukleóza není lokální, nýbrž celkové onemocnění. Účinná léčba není známá a většinou se ne zcela přesně orientuje na léčení jednotlivých symptomů (horečku, bolest hlavy, angínu atd.) Potíže proto mohou přetrvávat i řadu měsíců. V případě, že nemocný dodrží určitá pravidla, si však nakonec organizmus vytvoří proti viru odolnost a nemoc úspěšně zvládne.

Příklad úspěšného přírodního postupu:

I při slabším onemocnění infekční mononukleózou je namístě několikatýdenní klidový režim. U těžších případů je klidový režim (někdy i klid na lůžku) jednou z důležitých podmínek úplného uzdravení.

Mononukleóza téměř vždy vyvolává nepatrný zánět v játrech. Až do úplného uzdravení je proto nutno:
- pít dostatečné množství tekutin a jíst jen lehká dietní jídla – jednoznačně vyloučit konzumaci všech druhů alkoholu
- u žen – zvážit užívání hormonální antikoncepce, která může přispět ke zhoršení zánětu jater a dokonce k propuknutí žloutenky.

Další doporučení:

K omezení výskytu viru na sliznici úst a nosu (a v zájmu snížení rizika přenosu infekce na další osoby) – propláchnout si nejméně 3x týdně nos a vykloktat ústa šálkem čaje z tymiánu (0,5 čajové lžičky tymiánu přelít čtvrtlitrem vřící vody, přikrýt a po ochlazení na cca 35 stupňů scedit a použít). Vysvětlení: tymián má mimořádně silný dezinfekční a protivirový účinek – prakticky okamžitě sníží množství virů ve slinách a v nosním hlenu.

V případě, že v průběhu nemoci dojde k zvětšení sleziny (která je dočasně po odeznění zánětu vždy křehčí), doporučuje se vyvarovat se ještě po dobu 3 měsíců po uzdravení tzv. “kontaktních” sportů (fotbalu, hokeje, džuda apod.), které by mohly díky otřesům a nárazům vyvolat její dodatečné vážné poškození.