Mikrocirkulace

Spolu s napětím pokožky na povrchu je mikrocirkulace hlavním faktorem, který ovlivňuje jas pokožky. Za její zhoršení jsou zodpovědné stres, vyčerpanost a znečištěné ovzduší. Nedostatečné mikrocirkulaci bývá připisován nevýrazný a unavený vzhled pokožky, včetně tmavých kruhů pod očima a zároveň také vypadávání vlasů. Proto se dnes mnoho kosmetických přípravků zaměřuje na stimulaci mikrocirkulace.

Mikrocirkulace je pojem označující oběh tělních tekutin (krve, tkáňové tekutiny, lymfy) na úrovni jednotlivých tkání. Základem mikrocirkulace jsou drobné krevní a lymfatické cévy. Porucha mikrocirkulace má za následek zhoršení výživy tkání. Opakem mikrocirkulace je makrocirkulace, tedy oběh krve celým organismem.

Cévy podílející se na mikrocirkulaci

Arterioly 
Související informace naleznete také v článku Tepna.
Arterioly jsou drobné tepénky o průměru do 100 mikrometrů. Ve stěně mají četné buňky hladké svaloviny, pomocí kterých mohou regulovat průsvit a tedy i tok krve do tkáně.

Kapiláry 
Související informace naleznete také v článku Vlásečnice.
Kapiláry jsou tenkostěnné cévy, ve kterých dochází k výměně živin a plynů mezi tkání a krví.

Venuly 
Související informace naleznete také v článku Žíla (biologie).
Venuly jsou tenké žíly do průměru 200 mikrometrů, odvádějí většinu tekutin z kapilár.

Lymfatické cévy 
Související informace naleznete také v článku Lymfatická soustava.
Lymfatické cévy odvádějí z tkání tekutinu, která se neodvede v žilách.

Fyzikální děje v kapilárách 
V kapilárách se uplatňuje řada fyzikálních a fyzikálně-chemických dějů, které usnadňují výměnu kyslíku a živin:

• ultrafiltrace
• osmóza
• změny disociační křivky hemoglobinu

Poruchy mikrocirkulace 
Poruchy mikrocirkulace jsou příčinou nebo průvodním jevem řady onemocnění nebo patologických stavů. Jedná se například o následující onemocnění:

• edém
• infarkt myokardu
• ischemická choroba srdeční
• ischemická choroba dolních končetin