- zánětlivé reakce v dermis a epidermis
- zvýšená rychlost obnovy keratinocytů (převažujícího typu buněk v epidermis)
- změny deskvamačního procesu (deskvamace označuje přirozený proces, v němž dochází k olupování rohové vrstvy pokožky).
Typy lupénky
Chronické kožní onemocnění charakterizované vyvýšenými a zanícenými plochami kůže, obvykle pokrytými bělavými nebo stříbřitými šupinkami. Nejčastěji se objevuje ve věku mezi 10 a 30 lety. Vyrážka napadá hlavně část hlavy s vlasy, lokty, kolena, bederní a hýžďovou oblast.
Lupénka (psoriáza) je běžné chronické (jinými slovy též celoživotní) neinfekční a zánětlivé kožní onemocnění, v jehož průběhu se střídají akutní vzplanutí (označované též jako exacerbace: kdy jsou příznaky závažné) a období remise (kdy jsou příznaky mírné nebo žádné). Lupénka se nejčastěji projevuje jako šupinatá a zarudlá či bílá ložiska na pokožce. Příznaky se mohou objevit v jakémkoli věku, nejpravděpodobněji však v raných fázích dospělosti, nebo v pozdějším věku, okolo 50 – 60 let.
Co je lupénka či psoriáza a jaké jsou příznaky
Psoriatické léze se od klasické suché pokožky, známé též jako xeróza, biologicky liší a jsou klasifikovány jako erytroskvamózní, což znamená, že zasahují krevní cévy a hlubší vrstvy pokožky. Příčinou onemocnění lupénkou jsou poruchy v růstu buněk, které jsou též podmíněny geneticky. Mezi další faktory patří:
Typy lupénky
Plaková lupénka (Psoriasis vulgaris) je nejčastěji se vyskytující formou lupénky, představuje asi 80 % případů. Objevuje se ve formě rudě zabarvených a vyvýšených lézí, ve kterých probíhá zánět. Mohou být také pokryty vrstvou stříbřité nebo bílé šupinaté pokožky. Tyto léze se obvykle nacházejí v oblastech jako jsou kolena a lokty, vlasová pokožka nebo dolní část zad.
Kapkovitá lupénka je charakterizována "drobnými kapkovitými lézemi", což jsou malé červeně zbarvené body, které se objevují na těle nebo končetinách. Obvykle nejsou tak vyvýšené jako léze ložiskové lupénky. Kapkovitá lupénka může poprvé propuknout v dětství nebo v prvních letech dospělosti, a může se projevit náhle.
Inverzní lupénka se objevuje jako jasně červené léze, které nejsou hrubé, ale spíše hladké a lesklé. Vyskytují se převážně v kožních záhybech a citlivých oblastech, jako jsou podpaží a v dalších kožních záhybech, např. v tříslech nebo pod prsy či u hýždí. To jsou také oblasti, kde může dojít k podráždění způsobenému třením a/nebo pocením.
Pustulózní lupénka se objevuje převážně u dospělých a charakterizují ji bílé puchýře naplněné hnisem (který není infekční, neboť jej tvoří bílé krvinky). Okolo těchto puchýřů může být pokožka zarudlá, a mohou být lokalizované nebo rozšířené.
Erytrodermická lupénka je především zánětlivé povahy, a proto často postihuje většinu povrchu těla. Rozsáhlé kožní zarudnutí způsobuje vznik šupinek odlupujících se ve velkých plochách, což způsobuje silné bolesti a diskomfort.
Co způsobuje vznik lupénky?
Dědičnost
Studie ukazují, že dědičnost hraje roli ve většině případů, vzhledem k výskytu lupénky v rodinách postižených jedinců. Některé zděděné geny mohou být údajně spjaty s lupénkou, ale přesný způsob, kterým se tak děje, není zatím znám.
Infekce
Na tvorbě příznaků lupénky se často podílejí infekce. Bakterie, zejména streptokoky, jsou nejčastěji se vyskytující patogeny a jsou příznačné pro kapkovitou lupénku. Napadení virem lidské imunodeficience (HIV), i když není přímou příčinou lupénky, zvyšuje pravděpodobnost vzniku vážnější formy lupénky, pokud daná osoba lupénkou již trpí.
Stres
Psychický stres může stav zhoršit a v některých případech může být i samotným spouštěčem onemocnění.
Léky
Léčba některými léky, zejména lithiem, antimalariky a léky na snížení vysokého krevního tlaku, může vyvolávat onemocnění lupénkou. Také náhlé ukončení medikační léčby lupénky může způsobit "zpětné" příznaky, které mohou být často závažné.
Jak je možné lupénku léčit
Místní léčba lupénky využívá především krémy nebo emulze s obsahem keratolytických účinných látek nebo kortikosteroidů. Hydratační výrobky a emoliencia se používají jako doplněk léčby a pomáhají v klidových i akutních fázích lupénky.
Lokální přípravky a keratolytické účinné látky jsou při léčbě lupénky nezbytné. Napomáhají účinnosti jakékoliv systemické léčby farmaceutiky. V úvodní keratotické fázi (takto je označována fáze, kdy se psoriatické léze začínají objevovat) pomáhají nejvíce keratolytické prostředky, které mají exfoliační účinky. Pomáhají zmírňovat šupinatý povrch psoriatických lézí, neboť zbavují pokožku přebytečných vrstev. Tyto účinné látky lze použít ve spojení s hydratačními výrobky a emoliencii.
Lokální kortikosteroidy jsou účinné v každém stadiu, neměly by ale být používány nepřetržitě po delší dobu, takže je doporučováno je vyhradit pro použití při akutních projevech (exacerbacích).
Lokální kortikosteroidy mají protizánětlivé účinky, snižují míru tvorby plaků a podráždění, které ji doprovází. Mírné lokální kortikosteroidy se často používají při lupénce na obličeji, genitáliích nebo v oblastech, které vyžadují časté natahování či ohýbání, často v kombinaci s jinými emoliencii a hydratačními výrobky.
Emoliencia účinkují tak, že zvláčňují suché a hrubé stratum corneum a zmírňují tvorbu šupinek. Nejčastěji používaná dermatologická emoliencia vytvářejí neprodyšný film, který snižuje únik vody z pokožky odpařováním a umožňuje, aby povrchová vrstva pokožky zůstala dostatečně hydratovaná.
Hydratační výrobky jsou emoliencia obohacená o přirozené hydratační faktory (NMF). NMF také zvyšují hydrataci rohové vrstvy, neboť přitahují a vážou vodu. Zdokonalené hydratační výrobky obsahují také ceramidy, které posilují ochrannou bariéru pokožky.
Pravidelné používání hydratačních výrobků je důležité a mělo by pokračovat jak během akutních, tak během klidových fází.
Hustší, okluzivní krémy a masti jsou vhodnější než lehčí mléka, neboť jsou účinnější.
Keratolytická činidla působí při zmírňování šupinatění psoriatických plaků, neboť rozkládají keratotickou hmotu. Kyselina salicylová je nejúčinnější známá keratolytická látka a nejvíce pomáhá u extrémně silných nebo šupinatých plaků.