Krokusy
Patří k nejkrásnějším cibulovinám a svými výrazně zbarvenými květy rozzáří každou zahradu. Některé kvetou ještě na sněhu, jiné si krásu naopak schovávají až na podzim. A jeden z druhů proslul jako velmi vzácné koření.
Jak vypadá?
Rod Crocus patří botanicky do čeledi kosatcovitých a zahrnuje kolem osmdesáti původních, botanických druhů a několik desítek kultivarů. Divoké šafrány rostou téměř v celé Evropě, nejvíce však ve Středomoří, na Balkánu a v Alpách. K vidění jsou rovněž v Malé a Střední Asii.
Cibulky jsou kulovité až zploštělé, listy úzké, trávovité, dlouhé kolem 5–15 cm, většinou s podélnými bílými proužky. U některých druhů raší listy zároveň s květy, u jiných se tvoří až po odkvětu. Kalichovité, různě zbarvené květy vyrůstají z cibulky na krátkém stonku.
Po odkvětu stará cibulka odumírá a rostlina místo ní tvoří novou mateční cibulku a několik malých cibulek dceřiných. Na zimu většina druhů zatahuje, pouze některé přezimují s listy.
Využití a výsadba
Na zahradě najdou krokusy široké uplatnění. Hodí se na skalky i pro větší plochy na volném trávníku, nebo jako výrazně kontrastní květiny před skupiny okrasných keřů. Vysadit si je můžeme i do nádob nebo truhlíků. V květináči můžeme také koupit rychlené krokusy, které vykvétající již během ledna, nebo si je sami narychlit. Cibulky rostlin kvetoucích na jaře vysazujeme na podzim do hloubky kolem 6–10 cm. Rostliny kvetoucí na podzim vysazujeme na jaře.
Šafrán setý
Zdrojem vzácného koření jsou výhradně sušené blizny šafránu setého (Crocus sativus), kvetoucího na podzim. Často je pěstován i na zahradách, kvete fialovými květy v říjnu, existuje i bílá forma.