Kompost

Kompost je přírodní hnojivo (vzniká v kompostéru rozkladem rostlin a rostliných zbytků z domácnosti), které vzniká tlením (ne hnitím) a má příznivý vliv na úrodnost a kvalitu půdy, vyživuje rostliny výrazně efektivněji než umělá hnojiva. Kompost se v půdě dále rozkládá až z něj vznikne humus. Kompostování urychluje proces. Hlavním úkolem kompostu je zlepšení zdraví půdy a rostlin. Kompost je nejlevnější alternativou likvidace zbytků z s biologického rozkladu. (po procesu kompostování získáme tmavý, hrubozrný, zemitý materiál, který je velmi úrodný). Optimální hodnota pH u čerstvého kompostu se pohybuje v rozmezí 6–8, protože většina mikroorganismů vykazuje nejpříznivější rozvoj a aktivitu právě v tomto rozmezí. 

• kompost se zakládá na jaře
• dodává minerální látky a stopové prvky
• mikroorganismy, hmyz a živočichy (např. svinky a stínky urychlují rozpad surovin v kompostu, pojídají všechny možné tlející rostliny a mrtvé živočichy, čímž napomáhají ke koloběhu živin v přírodě)
• žížalám například chutná obyčejný logr, stejně tak zbytky zeleniny, posečená tráva nebo spadané listí
• chrání rostliny před řadou chorob
• pro ideální rozkladné procesy v kompostu je nutné min. množství 1m3 organické hmoty

Co patří na kompost?

 

• téměř vše co v přírodě vyrostlo, nebo co se volně v přírodě rozloží, důležitá je druhová pestrost
• listy kopřivy dvoudomé - jíchu z listů nebo také čerstvě nasekané kopřivy uplatníme jako aktivátor kompostu, jelikož dávají potřebnou energii bakteriím urychlujícím proces tlení
• staré vlněné svetry, bavlněné ponožky
• slupky ze zeleniny, rostlinné zbytky jídla
• dřevný popel, zbytky dřevěného uhlí
• tráva, vytrhaný plevel (kopřivy, pampelišky i s kořenem...) pýr a svlačec pouze bez kořenů, nedávejte plevel v plném květu, nebo s uzrálými semeny!!! - tyto plevele dáme na 3-4 dny do vody a necháme je shnít pod vodou v plastové nádobě - potom můžeme přidat zpět do kompostu
• spadané listí, sláma, zbytky zeleniny
• kopřivová spařená nať přitáhne žížaly
• hnůj (kravský, koňský, drůbeží...), rostlinná jícha
• větvičky stromů (rozdrtit na štěpku nebo nastříhat)
• bramborové slupky, jsou zdrojem škrobu, stejně jako jsou i dobrým zdrojem draslíku, působí proti škůdcům (mandelinka bramborová, slimáci, ale i hlemýždi), primárně je doporučováno použití u jahod, rybízu, ale i malin nebo angreštu, ovocných stromů, zelí a okurek) - slupky z brambor dejte uschnout, poté je skladujte v uzavřené nádobě, následně je vložte do vroucí vody, ve které je necháte 3 dny louhovat. Vzniklou vodou zalijete své rostliny a dané slupky z vody můžete nasekat a buď zahrabat do zeminy, nebo s nimi záhony jednoduše posypete.
• splavené bahno po silných deštích (obsahuje geobakter)
• papír, lepenka bez potisku (navlhčené se lépe v kompostu rozkládají)
• kávová sedlina, banánové slupky
• zeolit, šungitový prach, minerální prach z kamenolomu
• jako aktivátor kompostu můžeme použít i vnitřnosti zvířat, či uhynulá zvířata
• alginit (na 1m3 přidat min.30 kg ALGINITU)

Kompost zakládáme v polostínu na jaře, na zrytou půdu naskládejte hrubší větve, díky kterým bude mít i spodní vrstva kompostu přísun vzduchu. Ten je pro rozklad přírodního materiálu velmi důležitý. Ze spod se do něj dostanou bakterie a žížaly, které zrání kompostu urychlí. V kompostu by se měli střídat vrstvy hnědého materiálu bohatého na uhlík (listy, sláma, dřevní štěpka atd.) a zeleného materiálu bohatého na dusík (tráva, kopřivy, hnůj, trus). Nejprve se jednotlivé druhy odpadu shromaždují odděleně a potom při založení kompostu se ukládají v jednotlivých vrstvách. Při kompostování platí dvě zásady, čím více materiálu, tím lépe (min. 1 m3). Smíchá se suché s vlhkým. Důležitá je velká druhová rozmanitost a startér (aktivátor) procesu!!

• v parném létě kompost čas od času pokropte, proto aby se rozkládal, potřebuje vlhkost
• když se hromada začne zahřívat, znamená to, že byly zahájený rozkladné procesy. Po několika týdnech mírně vychladne, takže ji pořádně promíchejte vidlemi a pokud je suchá, opět postříkejte vodou a navlhčete. Když budete kompost pravidelně obracet a když bude venku přijatelně teplo, měl by být hotový a připravený k užívání za nějaké 2-4 měsíce

Obvykle pracujeme se dvěmi až třemi kompostovými hromadami (sběr materiálů- zahřívací fáze a zrání - hotový kompost), které pravidelně přehazujeme, aby se provzdušnil.

Do kompostu nepatří:

• popel z uhlí
• kvetoucí plevel
• plastové odpadky
• chemicky ošetřené potraviny
• listy z ořešáku
• zbytky potravin, sklo, maso
• plast

Urychlovače kompostu:

aby se mohl kompost rychleji rozkládat je nutné aby byl dostatečně vlhký jinak se proces zastaví. Urychlovače jsou v podstatě sušené bakterie s přidanými živinami, které rozkládají organickou hmotu

• močovina
• radivit
• BIO - P4
• Floran

Outkovka pestrá, její podhoubí se využívá k rozkládání dřevěného odpadu, slámy, ligninu, papírenských výluhů, kalů z ČOV, fenolu, fenantrenu, triterpenoidů, syntetických barviv, farmak, mykotoxinů atd

Pro zvýšení absorbční schopnosti vody v půdě můžeme použít hydrogel (ekologický prášek krystalky, drobný granulát do sebe v půdě dokáže absorbovat více než 250 násobek vody, 200g hydrogelu absorbuje minimálně 50 litrů vody) nebo zeolit

• 50g hydrogelu na 1m2 půdy
• po dobu 5 let budete zalévat o 50-70 % méně
• hydrogel půdu při neustálém rozpínání a smršťování také provzdušňuje
• není hodný na klíčení

Kompost a živočichové

• Nosorožík kapucínek (samci mají na hlavě typický roh, který jde směrem nahoru a u své špice se mírně ohýbá dozadu, dorůstají délky až 4,5 cm), dospělí jedinci kapucínka se živí mízou listnatých stromů. Na ně nalétají tradičně večer nebo v noci. Ve dne odpočívají v kompostu nebo hrabance. Larvy se živí hlavně ztrouchnivělým dřevem buků a dubů. Jinak se ale také stihli adaptovat právě na komposty a odpady ze dřeva. Nosorožík kapucínek je v České republice chráněn zákonem. Samice klade vajíčka do specifického substrátu se spoustou živin, tradičně jde právě o ztrouchnivělé dřeviny nebo pařezy, piliny, štěpku, jiný dřevařský odpad či kompost. Larvy se vylíhnou a následně živí zhruba 2 až 3 roky. Dokážou se dorůst délky až 12 cm.

Jak kompost pomáhá rostlinám a půdě?

• Zlepšení půdní struktury (diverzita arganické a anaorganické hmoty, jejich vzájemná synergie), 5 % nárůst organického materiálu zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu zvýší až trojnásobně
• Zdroj živin, kompost dodá půdě dusík, fosfor, draslík a mikroživiny jako je mangan, měď, železo a zinek 
• Provzdušňování půdy, čím více složek v kompostu máte, tím větší množství živin se do půdy uvolní, harmonizuje se pH, kompost přitahuje také žížaly, stonožky a další živočichy, jejichž přítomnost dokazuje, že stále dochází k rozkladu organického materiálu a zároveň půdu provzdušňují
• Odolnost vůči škůdcům a chorobám
• Kompost snižuje množství odpadu a odpadá potřeba nákupu pesticidů, herbicidů, hnojiv

Bylinky jsou zdrojem těchto minerálů:

• vápník - rozmarýn, řebříček, bazalka, česnek, libeček, saturejka, černý rybíz
• hořčík - chmel otáčivý, jmelí bílé, pastýřská kapsička, jitrocel kopinatý, kozlík, levandule, meduňka, mateřídouška, ořech vlašský – list, pelyněk pravý, routa vonná, řebříček, šipky, zeměžluč, arnika, čekanka, sléz léčivý
• draslík - arnika, fazolové lusky, jmelí, pastýřská kapsička, máta peprná, ořešák královský – list, pelyněk pravý, svlačec brečtanovitý, přeslička rolní, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, vrba (kůra), zeměžluč
• křemík - andělika, arnika, zlatobýl, čekanka, fazolové lusky, pastýřská kapsička, lípa, ořech královský – list, routa vonná, rozmarýn, sléz léčivý, třezalka, šalvěj, zeměžluč
• železo - arnika, zlatobýl, bezinky, jmelí, levandule, libeček, měsíček, ořešák královský – list, svlačec, routa vonná, řebříček, řepík, sléz léčivý, pampeliška, šipky, zeměžluč, kopřiva
• zdroj elektrolytů
• atd.
• Bylinky používané na očistu půdy (Fytoremediace) od pesticidů a dalších toxínů (např. konopí, len, křídlatka, červený jetel, huseníček atd.)