Jód

Jód je nezbytný zejména pro správné fungování štítné žlázy, respektive pro produkci jejích hormonů, a optimální metabolismus. Řídí tělesný růst a vývoj, v těle se ho nachází od 20 do 50 mg a denně ho potřebujeme přijímat asi 200 mikrogramů, aby se pokryl jeho pravidelný úbytek, který je vylučován ledvinami.
Jeho nedostatkem trpí nejčastěji dospívající a projevuje se zvětšením štítné žlázy, případně i její nedostatečnou funkcí, zpomaleným metabolismem, zácpou, únavou a poruchami soustředění.
Mezi příznaky nedostatku jódu ale patří i srdeční arytmie, prodloužený menstruační cyklus, suchá pokožka a vlasy.

Škodlivý je pro náš organismus ale i nadbytek jódu. Ten vede naopak k hypertyreóze, akné, kopřivce nebo zažívacím potížím.
Výbornými zdroji jódu jsou hned vedle mořských řas třešně a višně, arónie (černá jeřabina) a mořské ryby jako treska nebo makrela.
Jód lze získat také pitím minerální vody Vincentka, pro pokrytí denní dávky jí postačí 25 ml.
Pro optimální využití jódu je pak ideální kombinovat rostlinné i živočišné zdroje.
Příjem jódu by si měly hlídat těhotné a kojící ženy, protože je důležitý pro správný vývoj miminka.

Jod je velmi vzácný prvek, který se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Byl objeven roku 1811 francouzským chemikem Bernardem Courtoisem. Pochybný je uváděný přírodní výskyt elementárního jodu z italských sopek jako minerálu.

Elementární jod je tmavě fialová až černá látka, která za atmosférického tlaku přechází přímo do plynné fáze, sublimuje. Jeho páry mají fialovou barvu a charakteristický dráždivý zápach.

Roztok jodu ve směsi alkohol-voda je nazýván jodová tinktura a slouží v medicíně jako dezinfekční činidlo. Jod a jodid draselný se užívá k přípravě podobně účinkujícího Lugolova činidla. V poslední době se však jako antiseptikum obvykle používá šetrnější a stabilnější jodovaný povidon, což je komplex jodu a polyvinylpyrrolidonu.

od se obtížně stanovuje v krevním oběhu, kde jeho koncentrace je velice nízká a navíc extrémně kolísá podle příjmu potravy. Základní metodou saturace jodem je koncentrace jodu v moči. Umožňuje to fakt, že asi 80 % přijatého jodu se z organizmu vylučuje močí (zbytek v potu, dechu, stolici). Stanovuje se koncentrace jodu v moči (jodurie) v prvním ranním vzorku moči (což je metoda doporučovaná pro epidemiologický průzkum).

Protože jod je přítomen v mořské vodě, jsou mořské ryby a plody moře jeho dobrým zdrojem. Pro vegany jsou dobrými zdroji jodizovaná sůl (ačkoliv u té není snadné zjistit, na jaké úrovni je jodizovaná), mořské řasy a minerální doplňky. Jod je také ve zvýšené koncentraci přítomen v některých minerálních vodách. V současné době se uměle přidává do řady mléčných výrobků (jogurty, mléčné nápoje, mléčné krémy), které jsou pravidelně konzumovány dětmi. Obvykle se jedná o miligramová množství jodistanu sodného, která zajišťují pravidelný přísun potřebného množství jodu pro dospívající organizmus. Jodidové tablety dokáží v případě kritického stupně radiace zabránit poškození štítné žlázy, avšak mohou mít i vedlejší vážné zdravotní důsledky.

Primárně se jod nachází v mořských řasách, ale tam je jeho množství velice proměnlivé (Řasa Nori 16 μg/g, Wakame 42 μg/g, Kombu nazývaná také Kelp 2 353 μg/g, ). Více než 90 % jódu v mořských řasách je ve formě rozpustné ve vodě, tedy dobře využitelné lidským organismem. Doporučená denní dávka pro dospělé je 150 μg, pro těhotné ženy 220 μg a pro kojící ženy 290 μg.

Škodlivý je pro náš organismus ale i nadbytek jódu. Ten vede naopak k hypertyreóze, akné, kopřivce nebo zažívacím potížím. Výbornými zdroji jódu jsou hned vedle mořských řas třešně a višně, arónie (černá jeřabina) a mořské ryby jako treska nebo makrela. Jód lze získat také pitím minerální vody Vincentka, pro pokrytí denní dávky jí postačí 25 ml. Pro optimální využití jódu je pak ideální kombinovat rostlinné i živočišné zdroje. Příjem jódu by si měly hlídat těhotné a kojící ženy, protože je důležitý pro správný vývoj miminka.