Jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella)

Další názvy: chlupáček zední, Pilosella officinarum

Jestřábník chlupáček je menší vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. Vytváří přízemní růžicí kopinatých listů, které jsou na vrchní straně řídce porostlé dlouhými chlupy a na rubu šedobíle plstnaté. Ze středu růžic vyrůstají chlupaté lodyhy zakončené květenstvími - sytě žlutými úbory, které jsou tvořeny jazykovitými květy a vzhledem se trochu podobají pampeliškám. Jestřábník kvete od května do října, po odkvětu vytváří tmavé nažky s šedobílým chmýřím. Je rozšířen ve velké části Evropy, v severní Africe a sekundárně také v Americe. Hojně se vyskytuje na sušších loukách, pastvinách, mezích, podél cest, ve světlých lesích, ale i na kyselých písčinách a vřesovištích. Preferuje slunná stanoviště.

V léčitelství se používá kvetoucí nať jestřábníku chlupáčku, ze které se připravuje odvar. Obsahuje třísloviny, hořčiny, pryskyřice, sliz, kumarin, flavonoidy, albumin, kyselinu tannovou, umbeliferin a další látky. Tato bylinka je velmi oblíbená a má široké spektrum použití. Příznivě ovlivňuje nedostatečnou menstruaci, pomáhá při zánětech dýchacího ústrojí i trávicích problémech, podporuje chuť k jídlu. Někdy se doporučuje i při srdečních potížích či poruchách krevního oběhu. Protizánětlivé účinky jestřábníku lze využít i ve formě účinného kloktadla při zánětech v ústní dutině či jícnu. Zevně pomáhá při kožních problémech, vředech a furunklech, či při tzv. moučnivce, kvasinkovém onemocnění, kterým někdy trpí malé děti. Jestřábník chlupáček se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám, rovněž je důležité nepřekračovat předepsanou dávku.