Závěry studie se dají stručně shrnout následovně - nový koronavirus vydrží mimo tělo asi čtyři hodiny na měděném povrchu, čtyřiadvacet hodin na kartonu, a pokud spolu s kapkami kašle dopadne na plast či ocel, zůstane na nich aktivní a nebezpečný až dvaasedmdesát hodin. Tedy asi tři dny.
"Testy pro každý povrch jsou velmi náročné, vybrali jsme si proto jen ty z našeho pohledu nejpodstatnější a soustředili se na povrchy, které se běžně nacházejí v nemocnicích," dodala ke studii jedna z jejích autorek Neeltje van Doremalenová z amerického Státního zdravotního ústavu.
Americká studie
Otázce, jak dlouho přežije nový koronavirus mimo tělo hostitele, se ve společné práci věnovali výzkumníci z amerického Státního zdravotnického ústavu a prestižních univerzit, jako je Princeton a Kalifornská univerzita.
Přes tato významná jména je ale třeba dodat, že studie ještě neprošla recenzním řízením a zatím je dostupný pouze její takzvaný "preprint", tedy předběžné vydání.
Přesto je na místě seznámit se s jejími závěry, jelikož jde o první solidní data popisující, jak dlouho ve světě kolem nás přežívá SARS-CoV-2 ve chvíli, kdy opustí tělo svého hostitele.
Vědci zkoumali i to, jak dlouho se virus udrží v aerosolu, tedy ve směsi velmi malých pevných a kapalných částic ve vzduchu. Tento jejich experiment trval tři hodiny a po jejich uplynutí byl vir v aerosolu stále přítomný, byť v menší míře. Na základě těchto měření tak lze odhadovat, že by trvalo přibližně patnáct hodin, něž by přístroje žádný vir v aerosolu nezaznamenaly.
"Tahle studie ale není důkaz, že se virus šíří vzduchem," říká van Doremalenová. Myslí tím, že jejich práce nedokazuje přenos vzduchem bez zavinění nakaženého - tedy bez kýchnutí přímo na jinou osobu. Například vzduchotechnikou v budově či venku pouhým působením větru.
Jednak proto, že testy proběhly v laboratorních podmínkách, a jednak proto, že výzkumníci aerosol s virem uměle udržovali ve vzduchu tak, aby se nedotýkal povrchu. K tomu v reálném světě nedojde.
"Navíc v tuto chvíli neexistují důkazy, že by pacienti nakažení virem při kýchání produkovali aerosol. Někdy však aerosol vzniká během procedur, které provádějí zdravotníci, jako je třeba intubace (zavedení trubice do vnějšího nebo vnitřního otvoru v lidském těle, pozn. red.). Je proto dobré vědět, jak dlouho v takových podmínkách virus přežívá," uzavírá van Doremalenová.
Největším rizikem je stále kašel
S tím ostatně souhlasí i český epidemiolog Rastislav Maďar. "Nový koronavirus má průměr přibližně 120 nanometrů a takto malé infekční částice dokážou zůstat ve formě aerosolu ve vzduchu déle než větší patogeny," říká.
Stále podle něj však platí, že nejrizikovější je přenos vzdušnou cestou z jedné osoby na druhou kapénkovou infekcí. A to přibližně na vzdálenost dvou metrů. Tedy nikoliv aerosolem, ale ve formě mnohem větších kapek, ke kterým se částečky viru přichytí. Takové kapky jsou ale poměrně těžké, rychle padají k zemi a ve vzduchu se příliš dlouho neudrží. Dokážou je také poměrně účinně zastavit respirátory i roušky.
Člověk procházející se po ulici tak pravděpodobně nemusí přemýšlet nad tím, zda na stejném místě před několika minutami nekýchl nemocný člověk. "Ve vnějším prostředí pohyb vzduchu a ultrafialové záření virus rozptýlí a sníží jeho infekčnost," říká k tomu Maďar.
Součástí americké studie bylo i srovnání s jinými druhy viru. S jedinou výjimkou kartonu, na kterém nový koronavirus vydrží déle, je jeho schopnost přežít na zmíněných površích prakticky totožná jako u staršího viru SARS-CoV-1. Ten stál na přelomu tisíciletí za epidemií těžkého akutního respiračního syndromu (SARS).
Zdá se proto, že rychlost, s jakou se SARS-CoV-2 šíří v lidské populaci, je třeba přisuzovat jiným faktorům - pravděpodobně dlouhé době, po kterou jsou pacienti infekční, aniž by měli příznaky nemoci.
Lidská kůže virus přitahuje
Jestli ale americká studie něco potvrdila, je to naprostá nezbytnost dodržovat až pedantsky pečlivou osobní hygienu. Drobné kapky kašle sice po dopadu na povrch vyschnou, ale virus podle studie přežívá dál - a to mnoho hodin až několik dní. Ve skutečnosti je tak mnohem větší šance, že se člověk dotkne kontaminovaného povrchu, než že mu někdo přímo kýchne do obličeje.
Lidská kůže je pro virus navíc ideální prostředí. Kůže je organická a na jejím povrchu se nacházejí proteiny a mastné kyseliny z mrtvých buněk, které se s virem vzájemně přitahují. Pak už jen stačí dotknout se očí, nosu či úst a riziko nákazy raketově letí vzhůru. Většina lidí si přitom na obličej běžně sahá jednou za každé dvě až čtyři minuty.
Ve chvíli, kdy k nákaze dojde, virus se začne šířit po těle. "Když vstoupí do buněk v dolních dýchacích cestách, množí se tam a infikuje další a další buňky, až vyvolá těžký zápal plic. Je velmi těžké mu v tom zabránit. Vyžaduje to specifická antivirotika, protože antibiotika proti virům nefungují," říká Maďar.
Achillovou patou koronaviru je mýdlo
Potvrzený lék na Covid-19 ještě neexistuje a největší kapacity světa zatím neúspěšně pracují také na účinné vakcíně. Proto je až zarážející, že největším nepřítelem viru a největším ochráncem lidstva je aktuálně obyčejné mýdlo.
"Když se dotknete třeba ocelového povrchu, částice viru se přichytí k vaší kůži. Umýt si ruce vodou může pomoci. Voda ale není zrovna nejlepší v soupeření se silnými vazbami mezi kůží a virem, které na mikroskopické úrovni připomínají lepidlo," vysvětlil pro Guardian Pall Thordarson, profesor australské University of South Wales v Sydney.
Tam, kde voda selhává, však mýdlo patří do úplně jiné váhové kategorie. "Mýdlo obsahuje tukům podobné látky známé jako amfifily, které jsou svou strukturou velmi podobné lipidům, které drží celý virus pohromadě," říká Thordarson. Molekuly mýdla s těmito lipidy soupeří a nahrazují je, čímž povolí to "lepidlo", které drží virus na kůži.
Co víc, mýdlo tak současně naruší i síly, díky kterým zůstávají jednotlivé součásti viru pospolu. "Virus se díky tomu rozpadne jako domeček z karet a umírá - tedy spíše přestává být aktivní, protože viry ve skutečnosti nejsou v pravém slova smyslu naživu," říká Thordarson.
Maďar k tomu dodává, že proti viru je velmi účinný i alkohol, chlornan sodný a také některé další dezinfekční látky. "Obvykle postačuje správná technika mytí rukou dezinfekčním mýdlem po dobu půl minuty. Druhou možností je nanést na suché ruce dezinfekci tak, aby byly vlhké alespoň půl minuty všechny dezinfikované plochy včetně hřbetu rukou, konečků prstů a meziprstních prostor," říká Maďar.
Podle Thordarsona je ale mýdlo, pro někoho možná trochu překvapivě, jasnou první volbou. "Potřebujete jen relativně malé množství mýdlové vody, kterou třením rukou jednoduše rozetřete po celé jejich ploše. Zatímco do alkoholu musíte virus na okamžik zcela namočit a alkoholem napuštěné utěrky či gely bohužel nezaručují, že se vám to podaří úplně," říká profesor.
Dodává, že nechce nikoho od používání podobných přípravků odradit. "Často není použití mýdla možné nebo praktické, a pak jsou samozřejmě tyto přípravky mnohokrát lepší než nic," uvedl Thordarson.
Zákazníci by si ale v obchodě měli dát pozor na to, zda jde o výrobky, které jsou skutečně na bázi alkoholu, nebo nějaké další účinné látky. "Pokud nemá daný gel deklarovaný virucidní účinek na etiketě, na viry úplně fungovat nemusí nebo na to nebyl testován, ale je to rozhodně lepší než nic," dodává Maďar.
Potraviny virus pravděpodobně nešíří
Okolo koronaviru existuje stále mnoho nezodpovězených otázek, což napomáhá i tomu, že lidé na internetu šíří nepodložené informace. Mezi nimi je například zpráva, že se koronavirus šíří ze zasažených zemí pomocí dovážených potravin.
Ministerstvo zemědělství však ujišťuje, že podle stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z minulého týdne nic nenaznačuje tomu, že by se virus prostřednictvím potravin přenášel.
Úřad svůj názor zakládá mimo jiné i na už dříve detailněji popsaných virech způsobujících onemocnění SARS a MERS. "Podle současných znalostí popsaných cest přenosu koronavirů a také díky jejich nízké schopnosti přežít ve venkovním prostředí je nepravděpodobné, že by dovážené zboží, včetně potravin, mohlo být zdrojem infekce," říká tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Přiznává ale, že riziko stále hrozí v případě, kdy by nebalené potraviny někdo sekrety kontaminoval těsně předtím, než by si je jiný zákazník koupil. To byl ostatně hlavní důvod pro zpřísnění jejich prodeje.
"Při vyhlášení nouzového stavu vláda povolila prodej nebaleného pečiva jen za splnění některých podmínek. Například musí mít zákazníci k dispozici pomůcky jako kleště a jednorázové rukavice. Chci apelovat na všechny, aby striktně dodržovali všechna vyhlášená opatření a byli k sobě ohleduplní, aby se šíření koronaviru podařilo zastavit," uzavírá ministr zemědělství Miroslav Toman.
Studie: Koronavirus je nejnakažlivější, než se objeví příznaky. Pak riziko klesá
Lidé infikovaní nemocí COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus, jsou nejvíce nakažliví předtím, než se u nich objeví příznaky a v prvním týdnu nemoci, tvrdí vědecká studie provedená na devíti nemocných v Německu. Zveřejnil ji web medRxiv.org.
V nosech a krku pacientů vědci objevili tisíce a někdy až miliony virů. To je tisíckrát více než u nemocných nákazou SARS, řekl ředitel oddělení pro infekční nemoci a tropickou medicínu v mnichovské klinice Schwabing Clemens Wendtner.
"Když jste tedy jen mírně nemocní nebo jste právě onemocněli, šíříte kolem sebe spoustu virů, což vysvětluje, proč jsme svědky tolika přenosů," říká výzkumník Ali Khan z medicínského centra univerzity v Nebrasce.
Ale jsou tu také povzbudivé zprávy. Poté, co tělo začne produkovat protilátky, počty přítomných virů začnou klesat. "To znamená, že zhruba za deset dní pravděpodobně už zřejmě nemůžete nakazit jiné lidi," vysvětluje Khan.
Jiné studie také naznačují, že lidé s velmi mírným průběhem nemoci nebo bez příznaků tolik virů nešíří. Je tak méně pravděpodobné, že by infikovali jiné lidi jako v případě nemocných s vážnějším průběhem nákazy.
Nový typ koronaviru se koncem loňského roku začal šířit z čínského města Wu-chanu. V celém světě se nakazilo už více než 138 000 lidí a přes 5000 jich onemocnění podlehlo.