Broskev nebo Nektarinka

Broskev je druh ovoce ze skupiny peckovice, který roste na stromu broskvoň obecná. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed. Okolo ní se nachází sladká dužnina přibližně oranžové barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má narůžovělou až načervenalou barvu, pokud je plod zralý.

Nektarinky a broskve patří mezi nejoblíbenější letní ovoce. Jsou šťavnaté, sladké a snadno dostupné. Věděli jste však, jak se dá toto výborné ovoce zpracovat? Přinášíme vám plno zajímavostí o tomto zázračném ovoci!

Nektarinka nebo broskev?
Ač jsou si oba druhy ovoce velmi podobné (někteří lidé je považují za příbuzné), setkáte se s několika drobnými rozdíly, které je od sebe odlišují.

• Slupka
• Chuť
• Náročnost pěstování

První rozdíl je jasně patrný. Broskve jsou charakteristické svou chlupatou matnou slupkou. Naopak nektarinky jsou hladké a lesklé. S chutí je to komplikovanější. Zejména v případě nektarinek. Broskve obvykle bývají tvrdší a mají světle žlutou dužinu. Jejich chuť je lehce kyselá, později sladká. Nektarinky naopak mohou mít dužinu červenou, žlutou, oranžovou až narůžovělou, ale i bílou. Bývají o něco více šťavnatější a od prvního sousta jsou sladké.

Proč je nektarinka nektarinkou?
Možná jste někdy přemýšleli nad tím, co charakterizuje slovo nektarinka. Původ sahá do starověkého Řecka, kde vzniklo slovo “nektar”. V překladu tehdejšího jazyka se jedná o “nápoj bohů”. A tím nektarinka skutečně je!

Jak je to s broskví?
Slovo broskev v češtině vzniklo spojením původního latinského názvu persica či malum persicum (perské jablko) se slovem brassica (brukev). Ve staročeštině se pak o broskvi hovořilo jako o břeskvi, břetkvi, také jako o madlenkách, májovém květu, nektarinkách i o perských jablkách a o tvrdkách. Postupným vývojem jazyka vznikl současný název broskev. V jiných jazycích je většinou název odvozen od latinského názvu anebo od řeckého persikon mélon, znamenajícího rovněž perské jablko, “perská švestka”

Broskve se původně začaly pěstovat v Číně přibližně před 4 tisíci lety, především v provinciích Che-pej a S’-čchuan, odkud se šířily do celého světa po hedvábné stezce postupně přes Persii, kde brzy zdomácněly jako kulturní ovocné dřeviny. Persie byla dlouho považována za vlast broskví, v Římě se nazývaly perská jablka (mala persica). Tak také vzniklo pozdější pojmenování rodu, Persica. Broskve se v Římě rychle rozšířily, Římané je rozšířili do Galie – důkazem toho jsou broskvové pecky v archeologických nálezech. V 10. století se broskve dostaly do Anglie. V 17. století se broskve díky vystěhovalcům dostaly do Ameriky, kde v Texasu a v Kalifornii našly výhodné klimatické podmínky a přičinlivé pěstitele.

V současnosti je největší produkce broskví ve Středomoří (Itálie a Španělsko). Mezi přední producenty poslední dobou pronikají také Spojené státy americké, kde jsou broskve pěstovány převážně ve dvou státech Kalifornie a Georgie.

Broskve se konzumují jak ve stavu, ve kterém rostou na stromu, kdy se buď rozkrojí a vyndá se z nich pecka anebo okusováním dužniny přímo z pecky, tak i zavařené. V závislosti na stupni zralosti se pohybuje tvrdost plodu; méně zralé plody jsou tvrdší, kdežto zralejší jsou měkčí a sladší. Nezralé plody se nechávají dozrát za pokojové teploty. Zralé plody by se měly skladovat maximálně po dobu 3 až 5 dnů v chladném prostředí. U některých odrůd občas dochází k tomu, že v době zralosti praskají pecky broskví, což zapříčiňuje sucho a mnoho slunce. Plody jsou často využívány i při vaření pro jejich typickou nasládlou chuť. Často se servírují s drůbežím masem, kdy jsou plátky broskví umístěny na mase.

Další využití je při výrobě kompotů, kdy se nakrájené broskve spolu se sladkým nálevem dávají do plechovky anebo zavařovací sklenice. Takto konzervované broskve mají dlouhou dobu trvanlivosti a snadno se pak transportují do cílových oblastí z míst, která by byla příliš vzdálená pro přímou dopravu.

Broskve se také využívají jako významná aromatická složka v potravinářském průmyslu pro svoji příjemnou chuť, která je poměrně oblíbená. Využívají se například u sladkých šťáv pro ředění vodou, jako příchutě u minerálek či limonád, u žvýkaček, čajů atd. Využívají se i pro výrobu parfémů.

V některých případech jsou využívány i v kosmetice a to nejen pro aromatickou vůni, ale i pro omlazující účinek v podobě pleťových masek, kdy se využívá rozmačkaná dužnina. Z jader broskví se lisuje aromatický olej.

Broskev se také používá na výrobu destilátů, jako např. Persiko (obsahuje i tlučená jádra broskví) nebo Praskova, bulharský likér zlatavě žluté barvy, sladké chuti.

Jste ve stresu?
Broskev i nektarinka mají stejně příznivé účinky na zdraví. Mezi ty hlavní patří pozitivní vliv na vaši náladu. Cítíte se ve stresu? Jste unavení a přetažení? Pochutnejte si na jedné z nich a hned uvidíte změnu! Čím je to způsobeno? Převrat vaší nálady navozuje velké množství obsažené látky zvané niacin.

Pomáhají s hubnutím
Možná máte starosti se svou hmotností. Stále trpíte hlady a vaše diety nezabírají? Vsaďte na pomocníka v podobě broskve či nektarinky. Obě zahánějí hlad, skvěle chutnají a navíc vaše tělo obohatí o velké množství vitamínů.

Udržují střeva v kondici
Velké množství potravin, které zkonzumujete, má tendenci dělat ve střevech neplechu. Některé nestrávené částečky se usazují po obvodu střev, což vede k nadýmání, zvětšování průměru střeva a následnému stále horšímu trávení jídla. Dochází k množení nežádoucích bakterií, které naruší vaši mikroflóru, a vy jste odkázaní k neustálému stavu hladu. Broskve a nektarinky toto vyřeší! Nedovolují střevům aby zlenivěla a starají se o jejich zdraví.

Jaké vitamíny obsahují?
V tomto skvěle chutnajícím ovoci se setkáte se slušnou dávkou vitamínů. Které to jsou?

• Vitamin C
• Vitamin A
• Vápník
• Draslík
• Sodík
• Fosfor

Věděli jste, že…
… množství vitaminu C obsažené v jediném kusu tohoto ovoce téměř pokryje vaši denní minimální dávku, kterou byste měli zkonzumovat?

Co se snáze pěstuje?
Obecně jsou broskvoně mnohem odolnější, než jejich sestra nektarinka. Oba keře vyžadují teplé slunné místo. Proto je bylo možné pěstovat jen v jižních státech nebo na jižní Moravě. Během postupného oteplování se však pěstování obou keřů rozšířilo do celé České republiky. Proto můžete se správnou péčí dosáhnout každý rok vlastní sklizně jak broskví, tak nektarinek.

Jak ovoce zpracovat?
Už vás nebaví neustále okusovat pecky? Využijte broskve či nektarinky v chutných pokrmech! Slouží jako hlavní přísada, ozdoba, ale hlavní ochucovací složka.

• Jogurt
• Koláč
• Dort
• Džem
• Smoothie
• Zmrzlina
• Sorbet
• Salát

Přírodní úkazy při pěstování

• Na stromech broskvoně může vyrůst několik nektarinek.
• Jednomu pěstiteli z pecky nektarinky vyrostla broskvoň. 
• Na stromu broskvoně se urodil plod, který byl z poloviny chlupatý jako broskev a z poloviny hladký jako nektarinka.

Tohle jim nedělejte!
na závěr vám dáme pár rad, jak se k nektarinkám a broskvím rozhodně nechovat.

• Nezavírejte je do lednice.
• Nenechávejte je ležet na přímém slunci.
• Zamezte přístup hmyzu k ovoci.