Baobab

Baobab

Bohatý na nenasycené Omega 3-6-9 mastné kyseliny, vitamíny A, C, E a D. Chrání a hydratuje. Tajemství Afriky, lék na všechny problémy s vlasy, pokožkou a nehty.

Baobab (Adansonia) je rod rostlin z čeledi slézovité (Malvaceae). Jsou to opadavé stromy s nápadně tlustými kmeny a s dlanitě složenými listy, rostoucí v oblastech s obdobím sucha. Baobaby se vyskytují na Madagaskaru, v Africe a v severozápadní Austrálii, ale není jasné, jak k jejich rozšíření mezi kontinenty došlo. Baobaby poskytují všestranný užitek.

Kmeny, větve a kůra 
Pro většinu druhů baobabů jsou charakteristické lahvicovitě ztluštělé kmeny a kompaktní koruna. Kmeny jsou neotrněné, pouze u druhu Adansonia rubrostipa se objevují kuželovité trny. Již mladé rostliny mívají stonek na bázi ztluštělý. Primární větve jsou tlusté, horizontálně rozložené nebo šikmé. Dřevo baobabů je měkké, vláknité, v soustředných kruzích. Dřevo je schopno zadržovat vodu a průměr kmene se tak mění v závislosti na množství srážek. Dřevo při poranění často roní bělavý latex, který je bez zápachu. Borka je hladká nebo plátkovitá, červenavě hnědá až šedá. Pod borkou kmene je často přítomna tenká žlutá až zelená fotosyntetizující vrstva a mezi kůrou a dřevem je vrstva dlouhých podélných tuhých vláken. Výhony baobabů bývají dvojího druhu. Nekvetoucí mladé větve bývají zelené, tenké, s dlouhými články, zatímco plodné větve jsou dřevnaté, tlustší a s články zkrácenými a listy nahloučenými na konci. Tyto dva typy větví se mohou lišit také v odění, délce řapíků, tvaru lístků a přítomnosti nebo nepřítomnosti zubů na okraji čepele.

Listy 
Listy baobabů v období sucha opadávají, jsou střídavé, dlanitě složené z 5 až 11 lístků, bylinné až kožovité, s palisty. Palisty jsou opadavé, až 2 mm dlouhé, u druhu Adansonia perrieri jsou vytrvalé a dosahují velikosti až 1,5 cm. Čepel lístků baobabů je celokrajná nebo zubatá, lysá nebo pokrytá jednoduchými či hvězdovitě nahloučenými chlupy. Pouze u semenáčků a regeneračních výhonků mohou být listy i jednoduché, přičemž celkový počet jednoduchých listů u semenáčků je druhově charakteristický. Řapíky jsou na obou koncích charakteristicky válcovité ztluštělé (tzv. pulvinus).

Květy 
Květy baobabů se vyvíjejí v paždí listů při vrcholu plodných větévek, výjimečně se objeví květy dva, na jediné stopce květenství. Květy jsou velké, nápadné, oboupohlavné, vonné a vždy se otevírají se soumrakem nebo záhy po soumraku. U některých druhů (ze sekce Longitubae) se květ otevírá velmi rychle, asi 30 sekund, a pohyb je vnímatelný pouhým okem. Ačkoliv květy někdy zůstávají na stromě i několik dní, proces opylení může probíhat pouze v průběhu první noci.

Kalich je pětičetný, na vnější straně drsný, zelený nebo hnědý, na vnitřní straně chlupatý, smetanově, červeně zbarvený. Laloky kalicha jsou v pupenu téměř až k vrcholu srostlé a rozdělují se až v průběhu vývoje květu. U rozvitého květu jsou stočené nebo nazpět ohnuté na bázi květu. Občas se 2 laloky neoddělí a květ se deformuje. Kališní trubka může být krátká nebo dlouhá a je spolu s vytrvalostí kalicha podstatným znakem k dělení rodu do sekcí. Při bázi kalicha je kruh tkáně produkující nektar, u sekce Longitubae v podobě ztluštělého prstence. Kalich je buď opadavý spolu s květem nebo vytrvává. Koruna je pravidelná nebo mírně dvoustranně souměrná, pětičetná, přirostlá k bázi trubky ze srostlých tyčinek, korunní lístky jsou volné, smetanově bílé, jasně žluté až tmavě červené. Barva čerstvých květů bývá odlišná od barvy květu spadaných na zem. Při sušení se květy zbarvují hnědočerveně.

Tyčinky jsou na bázi srostlé do masívní trubky, v horní části se rozdělující do množství nitek tyčinek. Délka srostlé a nesrostlé části tyčinek je důležitým znakem. Semeník je svrchní, kuželovitý až protáhlý, hustě hnědě nebo nažloutle pýřitý, ukrytý v trubce ze srostlých tyčinek. Čnělka je dlouhá, přesahující z trubky, bílá nebo tmavě červená, s vrcholovou bliznou s 5 až 10 krátkými laloky. U některých druhů je čnělka ohnutá nebo zkroucená.

Plody 
Plody baobabů jsou velké, suché, s tvrdým oplodím, vejčitého až protáhle válcovitého tvaru, většinou popisované jako bobule. Oplodí je červenavě až černě hnědé, dřevnaté, 5 až 15 mm tlusté, s podélnými vlákny na vnitřním povrchu, většinou nepukavé. Výjimku tvoří druh Adansonia gibbosa, jehož plody již na stromě nepravidelně pukají. Uvnitř plodu je houbovitá až křídovitá dřeň, v níž je ukryto množství ledvinitých semen. Semena dosahují délky 10 až 15 (až 20) mm, přičemž jejich velikost je dosti variabilní. Plody některých populací druhu Adansonia za mají nápadně ztluštělou stopku.

Rod baobab zahrnuje 8 druhů. Centrum druhové diverzity je na Madagaskaru. Pouze 2 druhy se vyskytují mimo Madagaskar: nejznámější druh baobab prstnatý (Adansonia digitata L.) je rozšířen na savanách subsaharské Afriky a baobab Gregorův v severozápadní Austrálii. Baobaby jsou téměř výlučně tropické stromy, přesahující svým areálem Obratník Kozoroha maximálně o několik stupňů. Baobab prstnatý je dnes pěstován v klimaticky příhodných oblastech celého světa, např. i na Floridě.

Disjunkce sekce Longitubae mezi Madagaskarem a Austrálií byla v minulosti vysvětlována kontinentálním driftem, dnes se však tato teorie jeví jako nepravděpodobná a předpokládá se, že se baobab dostal do Austrálie dálkovým přenosem, k němuž došlo v průběhu posledních 30 miliónů let.

Ekologické interakce

Opylování 
Baobab prstnatý je opylován kaloni a v menší míře i poloopicemi z čeledi kombovití, u ostatních druhů tomu však je většinou jinak. Květy obou madagaskarských druhů ze sekce Brevitubae jsou opylovány savci (kaloni u druhu A. suarezensis a lemurem maki kočičí (Phaner furcifer) u A. grandidieri), navštěvovány jsou však i rozličným hmyzem a strdimily. Květy druhů ze sekce Longitubae jsou opylovány lišaji, na Madagaskaru zejména druhy Coelonia solanii, Coelonia brevis, Coelonia mauritii a Xanthopan morgani, v Austrálii lišajem svlačcovým (Agrius convolvuli). Květy madagaskarských druhů z této sekce jsou navštěvovány také nočními lemury, australský baobab také kystráčky. Květy baobabu prstnatého volně visí na dlouhých stopkách a vydávají v noci vůni podobnou vůni sýru feta, čímž lákají kaloně. Květy madagaskarských druhů rozkvétají vzpřímené.

Šíření semen 
Semena afrického baobabu prstnatého a australského baobabu Gregorova jsou šířena savci vyhledávajícími výživné plody. Semena projdou zažívacím traktem bez porušení, u baobabu prstnatého dokonce tento proces podstatně zvyšuje klíčivost semen. Naproti tomu u madagaskarských druhů není znám žádný savec schopný šířit semena a má se za to, že po příchodu člověka na Madagaskar před 1 500 až 2 000 lety došlo k vyhubení těchto zvířat. Uvažuje se v této souvislosti zejména o velkém lemurovi rodu †Archaeolemur nebo o obřím nelétavém ptákovi †Aepyornis.

Stáří baobabů 
Stáří některých afrických baobabů se odhaduje na 1 000 až 2 000 let. K určení věku stromů se obvykle používá radiokarbonová metoda. Podle některých autorů letokruhy baobab, díky poréznosti dřeva, nemá,