Ambra

Ambra, jinak šedá ambra je látka dosud pochybného původu, má se za to, že je buď přirozeným nebo chorobným výměškem vorvaně Physeter macrocephalus.

Ambra se nachází v útrobách tohoto živočicha, častěji pak v moři volně plovoucí. Nejhojněji bývá nalézána tato záhadná látka u irského pobřeží..

Ambra je pevná, voskovitá substance, která vzniká v trávicím traktu vorvaně. Jedna z domněnek říká, že napomáhá k trávení krakatic. Existuje naopak hypotéza, že ostrý zobák zkonzumované krakatice usazený ve střevě velryby vede právě k produkci ambry. Někdy je vyloučena z těla vorvaně spolu s trusem a plave na hladině jako velký, šedočerný chomáč, nebo ji lze také nalézt jako usazeninu na skaliscích. Čerstvá ambra nepříjemně zapáchá, ale jak stárne, změní se aroma na příjemné a zemité. Její barva se změní z šedočerné na oranžovo žlutou, až jantarovou. Přestože již byla v parfumerii většinou nahrazena syntetickými materiály, stále je vysoce ceněna a velmi dobře placena.

Patří k nejcennějším vonným látkám.

Ambra je šedobílá, tukovitá hmota která přichází do obchodu v kavalech různé velikosti. Páchne pronikavě až nepříjemně.

Rozpouští se v lihu, náležitě zředěna vydává příjemnou vůni neobyčejné trvalosti, takže například kousek plátna navlhčený roztokem v němž je ambra rozpuštěna, podrží i po vyprání v mýdlové vodě svoji vůni.

Z toho důvodu se ambra používá nejvíce ve spojení s jinými parfémy kterým propůjčuje trvanlivost a stálost vůně

Přírodní parfemace jsou povětšinou rostlinného původu, v současné době se jako živočišná složka velmi omezeně používá pouze ambra (Francie, Švýcarsko), která vzniká jako vedlejší produkt vylučovacího procesu vorvaňů.

Název ambra je ve světě vůní a parfémů zavádějící. Jednak proto, že doslovný překlad z anglického „amber“ je jantar a také proto, že se pod tímto názvem skrývá velká skupina parfémových složek. V moderní parfumerii je pod ambrou nejčastěji myšlena vonná směs látek extrahovaných z jednoho či více druhů pryskyřic. A právě proto, že takto vzniklá tekutina má zlatavou barvu dostala jméno po jantaru. V naprosté většině případů se ambra dává do základu parfému a dodává mu hloubku a orientální nádech. Voní teple, měkce, balzámově, trochu dřevitě, podle množství vanilky sladce a někdy kouřově nebo po jehličí. Ambra má sice vůni sama o sobě, nicméně je to právě ona, která dává ostatním složkám parfému vyniknout a déle přetrvat.

Pravá nebo také šedá ambra (ambergris) je pevná, voskovitá substance, která vzniká v trávicím traktu vorvaně. Čerstvá ambra živočišného původu nepříjemně zapáchá, ale jak stárne, změní se její aroma na příjemné a zemité, balsamicky sladké, sametové s animálními tóny a samozřejmě s dotekem slaných mořských tónů. Přestože již byla pravá ambra v parfumerii většinou nahrazena syntetickými materiály, stále je pro své aromatické, afrodiziakální a léčivé vlastnosti vysoce ceněna.

• Jedna z nejdražších vonných složek, která vzniká v trávicím ústrojí vorvaně obrovského.
• Jako čerstvě vyvržená hmota mocně páchne, ale po letech plutí na mořské hladině zoxiduje, ztvrdne a získá slanou mořskou vůni s nádechem sena či tabáku.
• Ambergris neboli pravá ambra je také fixátorem jiných složek parfémů, ale dnes se převážně nahrazuje syntetickými látkami.