Akné - Trudovitost

Chronické nebo občasné onemocnění kůže způsobené zánětem ve vývodech mazových žláz. Nejčastěji se objevuje v pubertě, ale zvláště v poslední době není výjimkou ani v dospělém věku.

Má různé formy: vyskytují se černé tečky, bílé puchýřky a zarudlé skvrny, většinou na tváři, v dekoltu a na zádech.

Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až 100 % lidí. Nejvýraznějším projevem nemoci je vznik vřídků, zvaných trudy, nežity, neštovice, odborně furunkly, hovorově uhry, jebáky, beďary nebo beďáky a beďárky a pupínky. Tyto vřídky jsou způsobeny zánětem vývodů mazových žláz, resp. jejich uzavřením. Stagnace sekretu mazových žláz má za následek poškození těchto žláz a vznik hlubokých zánětů, po nichž zůstávají jizvy. Stav zhoršuje přítomnost roztočů, kvasinek a bakterií. Pokožka s akné obsahuje vyšší aktivitu 5-alfa-reduktázy, která přeměňuje testosteron na silnější androgen – dihydrotestosteron. Proto se akné nevyskytuje u eunuchů se suchým typem kůže. Akné se nachází v oblastech kůže s nejvyšší hustotou folikulů, tj. na obličeji, a to zejména v t-zóně, na ramenou, v horní části hrudi a na zádech.

Akné s postupem věku 
Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 % mladistvých a často přetrvává až do dospělosti. Příčinou vzniku akné během dospívání je zejména nárůst produkce mužských hormonů, který probíhá u obou pohlaví. U většiny lidí akné vymizí během dvacátého až třiadvacátého roku života, avšak není možné určit, jak dlouho který jedinec bude touto chorobou trpět. Zranění způsobené akné se typicky projevuje formou komedonů, zánětlivých pupínků, uzlin nebo puchýřků.

Následky akné 
Kromě jizev akné zanechává další následky, které bývají hlavně psychické. Jedná se zejména o snížené sebevědomí, v některých případech eskalující v depresi, jež může vyústit až v sebevraždu. Akné taktéž může vést k dosud málo známé psychické poruše dermatilománii (akné excoriée), projevující se silným nutkáním škrábat, mačkat, olupovat či si jinak poškozovat kůži. Jelikož akné se nejčastěji začíná projevovat v pubertě – právě ve chvíli, kdy jsou si lidé z jiných důvodů dost nejisti sami sebou –, doporučuje se – aby byly zmírněny dopady, které na daném jedinci zanechá – léčit již v raném stádiu.

Hlavní příčiny tvorby akné 
Není dosud zcela jasné, proč někteří lidé trpí akné, a jiní ne. Mezi faktory patří:

• Dědičnost. Náchylnost ke vzniku akné je u rodinných příslušníků podobná, např. členové rodiny školáka s akné akné trpí také.
• Hormonální aktivita, tj. menstruační cykly a puberta. Během puberty je zvýšena produkce mužských hormonů androgenů, a to způsobuje zvětšení mazových žláz, což způsobuje nárůst produkce mazu.
• Podráždění kůže a jakýkoliv druh škrábání. Protizánětlivé léky na kůži hojení akné napomáhají.
• Stres, způsobující zvýšenou produkci adrenalinu. Některé nové testy nicméně tento faktor vylučují.
• Nahromadění odumřelých buněk kůže, které ucpávají póry.
• Bakterie v pórech. Propionibacterium acnes je anaerobní bakterie, jež způsobuje akné.
• Požívání anabolických steroidů.
• Používání léčiv obsahujících lithium, barbituráty nebo androgeny.
• Chronické požívání amfetaminů či podobných léků.
• Většina případů akné především v dospělosti, akné růžovky i některých jiných kožních nemocí je způsobena přemnožením drobného roztoče demodexu. Proto akné může být nakažlivé a z tohoto důvodu pravděpodobně existuje faktor dědičnosti. Roztoč demodex v kůži žije v mazových a potních váčcích a je pouhým okem neviditelný. Ačkoliv jeho přítomnost je obvyklá, někteří jedinci jsou náchylní k jeho přemnožení, a právě to může rezultovat ve vznik kožních problémů. Eliminovat demodex potom znamená zbavit se akné.

Dále je s tvorbou akné spojeno několik hormonů: androgenní testosteron, dihydrotestosteron (DHT), dehydroepiandrosteron sulfát (DHEAS) a také faktor inzulinového růstu 1 (IGF-I). V souvislosti s posledním uvedeným je namístě uvést, že kůže postižená akné se jeví jako imunní vůči inzulínu.

Léčba akné 
Léčebných procedur vedoucích k omezení výskytu akné v obličeji, dekoltu i jinde na kůži, existuje vícero typů.

Lokální léčba 
Je spousta přípravků pro omezení tvorby mazu; její redukcí se potlačuje tvorba bakterií. Tyto preparáty se typicky aplikují nanesením roztoku na vatičku, a poté pomazáním po pleti; zpravidla se tak činí dvakrát denně (ráno a večer). Také se dají používat tzv. bodové terapie – pomocí nanotkaniny, která je přes noc přiložena na pupínku. Nanotkanina má póry velké pouze v řádech několika desítek nanometrů, díky čemuž nepropustí mikroorganismy, jež způsobují problémy při hojení, současně však propustí molekuly vzduchu, které jsou pro léčbu naopak důležité; to hojení výrazně urychlí.

Používání různých hygienických přípravků (např. micerální voda, hydratační prostředky) může mít na celkovou léčbu pozitivní dopad.

Léčba pomocí laserů 
Laser a softlaser jsou zařízení používaná pro neinvazivní laserovou terapii (LLLT, Low Level Laser Therapy). Lasery fungují na principu biostimulace – stimulují mitochondrie v buňkách k výrobě ATP (adenosintrifosfátu). ATP energizuje buňku, a tak probíhá rychlejší reprodukce, což vede k větší produkci kolagenu. Softlaser rovněž podporuje výměnu přes buněčnou stěnu. Oba tyto efekty vedou ke zdravější kůži a zkrácení doby léčby.

Lokální léčba demodexu 
Nejjednoduššími a nejpoužívanějšími terapeutickými prostředky jsou externě aplikované látky, bohaté primárně na síru, zinek a bór a sekundárně na ivermektin, pyrethroidy či niacin (zvaný též nikotinamid). Poslední jmenovaný, kromě toho, že je vitamínem, má i insekticidní účinky. Zasažení demodexu je ztíženo tím, že v kůži se nachází hlouběji; proto se účinné látky vpravují do vnitřních vrstev pokožky pomocí penetrantu. S odumíráním demodexu je spojeno přemnožení asociovaných bakterií; to může vést k dočasnému zhoršení, což bývá pacienty chybně interpretováno tak, že lék nepomáhá a stav zhoršuje.

Fototerapeutická léčba (lumenoterapie) 
Fototerapie se využívá k léčbě u lehčích forem akné, a to v kombinaci s antiaknózními kosmetickými přípravky. Jde o fototerapeutickou destrukci bakterií způsobujících akné, čímž dochází k vyléčení zánětlivých ložisek a preventivnímu ovlivnění funkce mazových žláz, spočívající v minimalizaci rizika jejich dalšího zanícení.

Léčba celková 
Tímto se rozumí užívání léků. Působit tyto obvykle začnou až po několika týdnech. Takzvaná celková léčba je charakteristická pro zhoršené případy.

Změna stravován 
Jedná se o takovou úpravu jídelníčku, jíž vznikne lepší prostředí pro střevní bakterie. Smyslem je dosažení zdravějšího metabolismu. Jako velmi vhodné se jeví zařazení acidofilního nebo kefírového mléka, prospěšné jsou též kopřivové nebo mátové čaje, pampeliška lékařská a jiné léčivé byliny čistící krev.

Změna stravování musí vést k vypuzení horkosti z těla a měla by se vhodně kombinovat s přírodními bylinkami. Stravování by také mělo jít ruku v ruce se zlepšenou psychikou.